Pomůže první domácí hospic. Je za ním zdravotní sestra z Braňan.
Bc. Petra Stanislava Meinlschmidtová je zakladatelkou a ředitelkou nově vznikajícího Domácího hospice sv. Terezie, z. ú. pro regionální oblast Most a Chomutov a členem České společnosti hospicové péče.
Rozvoji hospicové péče v ČR se věnuje řadu let. V letech 2014 – 2018 byla spoluzakladatelkou mobilního hospice Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Vystudovala bakalářský studijní program Ošetřovatelství a nyní dokončuje magisterský studijní program Management ve zdravotnictví.
Je jí 41 let a žije v Braňanech u Mostu, kde je zastupitelkou obce.
Petra Stanislava Meinlschmidtová vytvořila tým odborníků, který bude pečovat o lidi umírající doma.
V dětství jí zemřeli oba rodiče a pak i bratr. Její životní příběh najdete v knize Naděje na konci cesty. Teď připravuje domácí hospicovou péči pro Mostecko a Chomutovsko.
„Umírající lidé potřebují mnoho lásky a naděje. A právě toto v dnešní společnosti tolik chybí,“ říká v rozhovoru Petra Stanislava Meinlschmidtová, zakladatelka a ředitelka nově vznikajícího Domácího hospice svaté Terezie a rodačka z Braňan u Mostu.
Co znamená domácí hospicová péče?
Domácí hospicová péče je specializovaná paliativní péče poskytovaná v přirozeném prostředí pacienta, který se nachází v pokročilé nebo konečné fázi nevyléčitelného onemocnění. Tato péče je poskytována pacientům a jejich rodinám týmem odborníků, kteří jsou v otázkách hospicové péče odborně vzděláni. Filozofii všech hospicových zařízení je úcta k člověku, který je jedinečný a neopakovatelný.
Jak vypadá domácí hospicová péče v praxi?
Je potřeba, aby se na péči podílela minimálně jedna blízká osoba umírajícího pacienta, která převezme odpovědnost za každodenní péči o nemocného. Dále pacient i jeho rodina souhlasí s hospicovou péčí zaměřenou na léčbu bolesti a zmírnění dalších projevů, kterou nemoc či umírání přináší. Vzhledem k průběhu nemoci je pokračováno pouze v symptomatické léčbě. Největší zřetel je brán na bio-psycho-spirituální a sociální potřeby umírajícího člověka a jeho rodiny. Lidé mohou Domácí hospic sv. Terezie kontaktovat nejprve telefonicky. O převzetí do péče rozhoduje vedoucí vrchní sestra. Pokud budou splněny podmínky hospicové péče, bude pečující osoba pozvána ke vstupnímu pohovoru, při kterém se seznámí se způsobem péče. Dále s tím, co pro pacienta můžeme udělat a s tím, na co se musí pečující rodina připravit.
Teprve potom je indikována první návštěva lékaře a sestry v domácím prostředí a dále je frekvence návštěv dle potřeb pacienta. Domácí hospic sv. Terezie může kontaktovat nejen rodina, ale i kterýkoli z ošetřujících lékařů pacienta.
Proč jste se rozhodla založit Domácí hospic právě pro regionální oblast Chomutov a Most?
Domácí hospicová péče právě v oblasti Chomutovska a Mostecka chybí. Poptávka po této službě je jak ze strany specializovaného onkologického centra Krajské zdravotní a. s., tak i ze strany pacientů a jejich rodin. Podle mých zkušeností předpokládám, že až zahájíme provoz bude zájem i ze strany jiných oddělení např. z interního či neurologického oddělení. Hospicová péče je dnes nedílnou součástí zdravotnického systému, protože otevírá prostor pro důstojné doprovázení člověka na jeho poslední životní cestě. Mám zkušenosti, že většina pacientů si přeje, aby péče o ně probíhala v jejich vlastních domovech, a to až do okamžiku smrti. Navzdory této skutečnosti umírá většina pacientů v nemocnici nebo v zařízení dlouhodobé ošetřovatelské péče. Mnoho umírajících lidí je hospitalizováno na samém konci života z důvodu nedostatečné komunitní podpory. Posláním domácí hospicové péče je všestranná podpora a pomoc nevyléčitelně nemocným, umírajícím a jejich rodinám. Nemocný tak může za podpory rodiny prožít své poslední dny mezi svými blízkými tak, jak si sám přeje. Touto nelehkou situací doprovází tým domácího hospice všechny zúčastněné dle jejich potřeb.
Jak jste se k této službě dostala? Čím Vás oslovila právě hospicová péče?
Oblasti thanatologie se věnuji celý život. V raném dětství mi zemřeli oba rodiče, poté jsem zůstala sama se svým bratrem, který v roce 2014 zemřel na onkologické onemocnění a já ho doprovázela v jeho období umírání. Tento můj životní příběh jsem popsala v roce 2018 v knize Naděje na konci cesty, autorkou této knihy je má velmi blízká kamarádka, zdravotní sestra Jana Sieberová, spisovatelka a zakladatelka domácího hospice Duha v Hořicích v Podkrkonoší. V knize jsou osobní svědectví lidí, kteří se věnují právě hospicové péči. Po smrti mých rodičů jsem začala hledat své životní poslání. Jsem zdravotní sestra s 21letou praxí u lůžek pacientů. Posledních 10 let je můj život naplněný hospicovou péčí. Umírající lidé potřebují mnoho lásky a naděje. A právě toto v dnešní společnosti tolik chybí. Hospicová péče není jen o ošetřovatelské péči a o tělesných symptomech, ale řešíme i psychické a sociální potíže. Dnešní doba je plná zmatku, nejistot a hořkosti. Ale právě u lůžka umírajícího člověka vidíme pravé ctnosti – lásku, naději, pravdu, krásu a jednotu, a právě tyto základní pilíře mi ukazují, že hospicová péče má smysl.
Proč je patronkou vašeho hospice právě svatá Terezie?
Sv. Terezie z Lisieux je mi velmi blízká, protože je patronkou sirotků a je velkou postavou karmelitánského řádu. Terezie poukazuje na to, co je v životě podstatné a nepomíjející. Na základě celoživotních zkušeností s pacienty v konečné fázi života a s osobním prožitkem umírání ve své rodině, jsem se rozhodla, že založím Domácí hospic v oblasti, kde jsem žila se svými rodiči a v současné době žiji se svými syny Jakubem a Františkem.
Kde má Domácí hospic sv. Terezie provozovnu?
Nyní připravujeme vše potřebné k zahájení provozu. Tedy i provozovnu. Ve spolupráci s Krajskou zdravotní a. s. připravujeme prostory naší provozovny v objektu polikliniky v Chomutově. Dále připravujeme všechny administrativní záležitosti, které jsou nezbytné k zahájení provozu. Oslovujeme sponzory o finanční dary či jiné formy spolupráce. Jsme nyní v přípravné fázi, ale věřím, že se nám vše podaří i v této těžké epidemiologické situaci. Datum zahájení provozu velmi rádi zveřejníme na našich Facebookových stránkách (Domácí hospic sv. Terezie), které jsou již nyní v provozu či na připravovaném webu.
Máte již kompletní tým, který bude v hospici pracovat?
Ano. Jsem za něj vděčná. Vedoucí lékařka je MUDr. Jitka Jasanská, která má atestaci v oboru paliativní medicíny a další lékařka se na tuto atestaci připravuje. Celkem máme v připravovaném týmu 4 lékaře, 5 zdravotních sester, psychologa, sociální pracovnici a nutriční terapeutku. Tento tým bude zajišťovat hospicovou péči u pacientů, kteří ji potřebují doma. Bude oporou rodině pacienta a dalších osob pečujících o něj v jeho domově. Dále tým bude nabízet odborné znalosti v oblasti léčení bolesti, kontroly symptomů a psychosociální podporu. Tým bude k dispozici sedm dní v týdnu a 24 hodin denně. Podle potřeb pacienta a jeho rodiny lze domluvit návštěvu kněze či kaplana.
Bylo těžké tým sehnat?
Přiznám se, že nebylo. Asi je to v dnešní době, kdy v nemocnicích chybí zdravotnický personál, nepochopitelné. Můj tým je složen z kolegů, kteří se v této oblasti pohybují mnoho let a známe se po pracovní stránce velmi dobře a dlouho. Když jsem přišla s myšlenkou založení Domácího hospice, setkala jsem se s velmi pozitivní ohlasem, podporou a obrovským nadšením. Bylo to neskutečné a krásné. Nikdy na tyto okamžiky nezapomenu.
Jaká jsou specifika práce zdravotní sestry v hospicové týmu?
Zdravotní sestra domácího hospice musí mít především ráda své pacienty a jejich rodiny. Měla by být vyrovnaná s vlastní smrtelností. Sestra musí znát také proces přirozené fyziologické smrti i patofyziologie smrti. Dále se setkává s různými psychickými problémy, které jsou často pro naše pacienty důležitější než problémy fyzické úrovně, resp. někdy mohou pacienti hůře prožívat psychické problémy než fyzické. Sestry v hospicové péči se často setkávají s bezmocností u pacientů, kdy si pacient uvědomuje, že nezvládá ovlivňovat svůj zdravotní stav a dostaví se např. pocit frustrace. Dá se říci, že bezmocnost má vliv i na další problém pacienta, kterým je beznaděj. V poslední fázi svého života člověk potřebuje nejvíce lásku, mít někoho na blízku, kdo vyslechne jeho obavy a bude jim věřit. Umírající člověk se často cítí opuštěn, plný úzkosti a strachu. Proto je velmi důležité, aby hospicová sestra znala specifikace práce pro doprovázení umírajícího člověka. Konec lidského života pro všechny zdravotníky znamená být skutečně opravdovými účastníky, protože právě v této chvíli nám umírající člověk dává mnohem víc, než si dokážeme nyní pomyslet, pokud tedy máme svá srdce otevřené dokořán. Patronka našeho hospice sv. Terezie řekla ” Mým povoláním je láska”. A co je láska? Láska je přeci dávat dobro druhým…
Úzkost, strach a beznaděj v okamžicích smrti se podepisují na zdravotním stavu pacienta. Pokud položí pacient zdravotní sestře otázku, ve které se dotýká smyslu prožívání období umírání, měla by na ni umět odpovědět pravdivě, citlivě, upřímně a otevřeně. Proto je povolání hospicové sestry velmi specifické a náročné.
Dále hospicová sestra musí myslet i na duchovní aspekty pacienta, které nelze opomíjet. Je také vhodné, aby se seznámila i s bolestí duše a věděla, jak jí dostatečně ošetřit.
Jaké budou podmínky přijetí pacienta?
Základními podmínkami přijetí pacienta do domácí hospicové péče jsou, aby pacient znal svou diagnózu; chtěl zůstat v domácím prostředí; byla ukončena kurativní léčba; měl minimálně jednoho blízkého člověka, který převezme odpovědnost za každodenní péči o nemocného; pacient i jeho rodina souhlasí s hospicovou péčí zaměřenou na léčbu bolesti a
zmírnění dalších projevů, kterou nemoc přináší.
Mohou se u vás uplatnit i dobrovolníci?
Určitě. Připravujeme spolupráci s Dobrovolnickým centrem v Ústí nad Labem. Již nyní se nám hlásí dobrovolníci. A já si jejich aktivity velmi vážím.
Bude vaše služba s finanční spoluúčastí?
Ano, bude se jednat o službu, kde je finanční spoluúčast. V České republice hospicová péče není plně hrazena zdravotními pojišťovnami, protože chybí vhodná legislativa pro tuto službu.
Celý článek na: Mostecký deník, 24. 10. 2020
